Termoregulace: Oslabení a podpora štítné žlázy

Jaký vliv může mít na spánek oslabená štítná žláza? Jak podpořit oslabenou štítnou žlázu při projevech zimomřivosti, suchosti, neprospívání a neurologických potížích?

Hormony štítné žlázy tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3) zrychlují nebo zpomalují metabolismus (regulují úroveň bazálního metabolismu) - zahřívají nebo ochlazují. Ovlivňují hospodaření s energií v lidském těle, řídí metabolismus, růst a vývoj téměř každé buňky v těle.

Svými hormony kalcitoninem a parathormonem udržuje štítná žláza stabilní hladinu vápenatých a fosforečnanových iontů v krvi a v případě potřeby podněcuje uvolňování vápníku z kostí. To má vliv nejen na kostní metabolismus, ale také na svalové napětí a případné dráždění nervů a křeče a neuvolňování dýchacích svalů (tetanie). Vitamín D3 podporuje správné využití vápníku a fosforu.

Při onemocnění štítné žlázy je vhodné otestovat a pravidelněji sledovat hladinu hormonů T3, T4, TSH a protilátek TPO a TG, např. jednou za 3 měsíce.

Nedostatečná činnost štítné žlázy se nazývá hypotyreóza, nadměrná pak hypertyreóza (s tím, že některé jejich projevy se mohou i střídat/vychylovat). Dále se můžete setkat s diagnostikou autoimunitního onemocnění štítné žlázy (Hashimotova tyreoiditida), v rámci kterého tělo zánětlivými projevy řeší opravy poškozované štítné žlázy.

Orgány související se štítnou žlázou

Hypofýza (podvěsek mozkový) vylučuje tyreotropní hormon (TSH), který ovlivňuje produkci hormonů štítné žlázy.

Činnost štítné žlázy je úzce svázána s hormonální činností nadledvin a následně také s oběhovou soustavou. Pokud nedochází k dostatečné produkci hormonů štítné žlázy, nadledviny mohou jejich činnost do určité míry kompenzovat, což ale představuje zvýšené riziko vyčerpávání nadledvin. Do stavu štítné žlázy se silně promítá také zdravotní stav střev. Ve střevech sídlí převážná část imunitních buněk a disregulace a dráždění imunitního systému může vést k udržování chronického zánětu a poruchám štítné žlázy. V játrech a také ve střevech dochází k přeměně T4 na aktivní hormon T3, který má účinek na tvorbu energie v periferiích.

Z psychosomatického pohledu souvisí štítná žláza s komunikací, ponižováním, nátlakem, uměním se prosazovat a vše volně ventilovat a chovat se k sobě přitom láskyplně a tolerantně.

Hypotyreóza

Mezi časté příznaky hypotyreózy patří zimomřivost a studené končetiny, zpomalený metabolismus, nízká tělesná teplota, změny váhy. Kromě toho je také častější zácpa, únava a nedostatek energie, nízký krevní tlak, oteklá tvář a případně zvětšení štítné žlázy (struma). Dále to může být snížené libido, potíže s koncentrací, lámavost nehtů, vypadávání vlasů, otoky nebo vysychávání očí, sporadické nebo žádné pocení (pomalý metabolismus generuje menší množství energie). U žen může hypotyreóza způsobit déle trvající krvácení při menstruaci a dokonce neplodnost.

Při hypofunkci štítné žlázy se snižuje obsah vápníku v krvi, zvětšuje se dráždění svalů a nervů až ke křečím (tetanii) dýchacích svalů, což může být příčinnou dušnosti.

Můžete mít větší chuť na stravitelnější bílé drůbeží maso, králičí maso, ryby a rostlinné bílkoviny. Červené vepřové a hovězí maso a tuk více zpomalují metabolismus a na jejich trávení zbývá méně síly (a ani byste se o to neměli při tomto stavu štítné žlázy zbytečně pokoušet).

Vliv hypotyreózy na poruchy spánku

Oslabená štítná žláza (hypotyreóza) může mít negativní vliv na kvalitu spánku a přispívat k těmto potížím:

Nespavost

Někteří lidé s hypotyreózou mohou mít problémy s usínáním nebo udržením spánku kvůli neklidu, úzkosti nebo nepohodlí spojenému s hypotyreózou.

Nadměrná spavost

Naopak někteří jedinci mohou pociťovat nadměrnou ospalost a únavu, což může vést k delším časům spánku nebo častějším spánkovým epizodám během dne.

Poruchy spánku

Hypotyreóza může také přispívat k výskytu poruch spánku, jako jsou obstrukční spánková apnoe, neklidný spánek nebo syndrom neklidných nohou.

Nízká kvalita spánku

Vzhledem k tomu, že hypotyreóza může ovlivnit hormonální rovnováhu a metabolismus, může také ovlivnit kvalitu spánku, což může vést k častějšímu probouzení během noci a pocitu nevyspalosti ráno.

Hypertyreóza

Nadměrné vylučování hormonů štítné žlázy vede naopak k předrážděnosti, zrychlení srdeční činnosti, zvýšené produkci tepla (a obtížnému snášení tepla), hubnutí, rovněž ke zvětšení štítné žlázy (struma) a k odvápňování kostí.

Projevy nedostatku jódu

Nedostatek jódu (hypojodémie) klíčového pro štítnou žlázu může mít různé fyzické projevy. Jód má podstatný význam při prevenci rakoviny, reguluje přecitlivělé fungování nervů a mozku, chrání před vznikem fibromyalgie - plošné chronické bolesti pohybového aparátu. Uvádí se, že až 95 % lidí má menší nebo větší nedostatek jódu. Jód je velmi vhodné přirozeně doplňovat zejména při oslabené činnosti štítné žlázy (hypotyreóze).

Žádoucí denní příjem jódu je u dospělého člověka 0,15 mg - 0,2 mg, což může odpovídat 1 g mořské řasy. Příliš jódu naopak může vést k projevům otravy. Jód je vhodné rozdělit do více drobných dávek v průběhu dne.

Mořská řasa nori obsahuje hodně vitamínu C, B, A a jódu.

Mezi projevy nedostatku jódu patří:

Zvětšení štítné žlázy (struma)

Jód je klíčový pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Nedostatek jódu může vést k zvětšení štítné žlázy, což se nazývá struma. Struma může být viditelná nebo necitelná a může mít různé stupně závažnosti.

Suchá a hrubá pokožka

Nedostatek jódu může vést k suché a hrubé pokožce, která může být náchylná k podráždění a svědění. Jód ovlivňuje mnoho aspektů zdraví kůže, včetně hydratace, elasticity a obnovy buněk. Jód má antiseptické vlastnosti a používá se i k ošetření ran pokožky.

Problémy s metabolismem

Jód je nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která ovlivňuje metabolismus. Hormony štítné žlázy, které obsahují jód, hrají klíčovou roli v regulaci metabolismu tím, že ovlivňují rychlost, s jakou tělo spaluje kalorie a produkuje energii. Nedostatek jódu může vést k pomalejšímu metabolismu, což může způsobit únavu, ospalost a změny hmotnosti, potíže se slinivkou břišní.

Zvýšená citlivost na chlad a na bolest

Jód je zapojen do regulace teploty těla a dalších fyziologických funkcí, které jsou důležité pro udržení homeostázy. Nedostatek jódu může vést k narušení tepelné regulace těla, což může způsobit zvýšenou citlivost na chlad a pocit chladu.

Pokud štítná žláza nedostatečně funguje, může to vést k nižšímu energetickému výdeji a neschopnosti těla udržet normální teplotu, což se projevuje pocitem chladu a obtížemi se zahřát.

Problémy s růstem a vývojem

Nedostatek jódu může mít vážné dopady na růst a vývoj, zejména u dětí a těhotných žen. Může vést k mentálnímu postižení a poruchám vývoje plodu.

Poruchy menstruačního cyklu

U žen může nedostatek jódu ovlivnit menstruační cyklus a vést k nepravidelným obdobím.

Oslabená imunita

Jód hraje roli v imunitním systému a pomáhá tělu bojovat proti infekcím.

Konkurenční minerály jódu

Konkurenční minerály fluor, chlór, arsen, kobalt, vápník a síra (hojná v sójových produktech, vepřovém a hovězím mase, mléčných výrobcích) mohou soutěžit s jódem o místa na transportních proteinech a receptorových místech, což může snížit dostupnost jódu pro štítnou žlázu.

Není to důvod vynechat pro tělo např. důležitý vápník nebo kobalt (“kobalaminy” v B12), ale dbát i na dostatečný příjem jódu. Ve skutečnosti celistvé potraviny obsahují tyto živiny také najednou, protože fungují synergicky, a je přirozené je užívat i pospolu.

Látky oslabující štítnou žlázu

Vyvarujte se potravin s pesticidy a potravin se strumigenním efektem (sója a jáhly ve velkém množství). Nadměrná konzumace sójových produktů může ovlivnit funkci štítné žlázy a konkurovat s absorpcí jódu.

Strumigenní látky (goitrogeny, thioglykosidy) jsou antinutriční látky ovlivňující činnost štítné žlázy - zpomalují, oslabují činnost štítné žlázy. Jsou nevhodné zvláště při slabosti a oslabeném trávení.

Obsahuje je nejvíce sója, sójové izoláty/koncentráty, např. tofu a sójová mouka, dále pak sirnatá zelenina jako je růžičková kapusta, tuřín, květák, maniok (kasava) zelí, kapusta, ředkve a ředkvičky, ale také i rukola, hořčice, proso (jáhly, čirok), řepka olejná, česnek, křen. Trochu také rajčata a hrách. Thioglykosidy zodpovídají za štiplavou chuť.

Strumigenní potraviny konzumujte jen v menších množstvích a tepelně upravené, sóju (zejména všechnu průmyslově zpracovanou z neekologické produkce - často GMO a zatíženou pesticidy) raději vynechte. Strumigenní potraviny by neměli konzumovat ve velkém množství nebo velmi pravidelně lidé, kteří mají problémy se štítnou žlázou, pociťují problémy s termoregulací, užívají hormony štítné žlázy nebo řeší neplodnost a hormonální problémy. Nemusí dělat dobře ani diabetikům a celiakům.

Tepelnou úpravou se strumigenní potenciál snižuje (např. na 1/3). Sója a proso (jáhly) jsou v tomto ale výjimkou, zde tepelná úprava tolik nepomáhá.

Při kvašení zelí, květáku či jiné brukvovité zeleniny se během prvního týdne fermentace thioglykosidy úplně rozkládají.

Také různé konzervanty a toxické látky nedělají štítné žláze dobře. Dusitany znemožňují vychytávání jódu ve štítné žláze. Štítnou žlázu oslabují dioxiny, toxické látky, které vznikají při některých průmyslových procesech a spalování odpadů.

Příčiny oslabení štítné žlázy

Příčiny potíží mohou být v nedostatku potřebných živin, v jejich obtížném vstřebávání, ve zmiňovaných antinutrientech, v autoimunitních potížích vyvolaných např. poškozením střeva a zvýšenou propustností střeva (typicky v souvislosti s lepkem, laktózou, nadměrným příjmem fruktózy nebo dalších sacharidů).

Častou příčinou problémů se štítnou žlázou při rozvoji infekčních onemocnění je virus Epstein-Barrové (spolu s dalšími neurologickými projevy). Předpokládá se, že hypotyreóza jen se sníženým množstvím aktivního hormonu T3 a ostatními hormony štítné žlázy v normě může být i adaptační reakcí organismu s cílem minimalizovat energetické nároky těla a spotřebu kyslíku během rekonvalescence/stresové zátěže. Zachovají se tak centrální funkce, ale periferie mohou mít méně energie.

V některých ojedinělejších případech může stát za problémy radioaktivní záření nebo toxické látky z okolního prostředí.

Podpora štítné žlázy

Pro činnost štítné žlázy je důležitý především jód. Jeho nejlepším zdrojem jsou mořské ryby a drobně užívané mořské řasy (wakame, nori, kombu, arame, hiziki, dulse), dále pak některé druhy ovoce a zeleniny (brambory, jahody; dále brokolice, špenát, mrkev pocházející z přímořských oblastí). Jód obsahují v malém množství mléko a mléčné výrobky, vejce z ekologických farem (ale v závislosti na stravě zvířat) a trochu i lískové ořechy.

Mořské ryby jsou vydatným zdrojem jódu. Hodně slané ale raději nejezte vůbec.

Kromě jódu je pro štítnou žlázu důležitý ještě:

• Selen (k přeměně neaktivního hormonu T4 na T3),
• zinek (k přeměně T4 na T3 a adekvátním reakcím na hladinu hormonů štítné žlázy v krvi),
• organická měď (pro tvorbu hormonů a přenosy elektrických impulsů),
• vitamíny B (B6 a B12) (mj. pro správnou činnost nervů, přenosy vzruchů a dobré trávení),
• draslík (pro regulaci tlaku, hydrataci),
• hořčík (pro regulaci tlaku a funkci mnoha hormonálních pochodů),
• železo (k přeměně T4 na T3 a přeměně jódu na jodid, který může štítná žláza využít k tvorbě hormonů),
• mangan,
• omega-3 (umožňuje hormonům štítné žlázy vstupovat do buněk a podporuje její funkci),
• vitamín D (podporuje správné využití vápníku a fosforu),
• a hlavně zdravé nezaněcované střevo, aby se vše dobře vstřebávalo.

Potraviny bohaté na tyto živiny jsou ořechy, luštěniny, maso, ryby, zelenina a ovoce.

Zdrojem vitamínu D je sluneční záření, tučné ryby (losos, pstruh, sardinky, sleď, makrela), houby vystavované slunci. Přítomnost vitamínu D v rybách je také důsledkem jejich expozice slunečnímu záření. Zvýšení hladiny vitaminu D v krvi o pouhých 5 ng/ml souvisí dle výzkumu v Journal of Endocrinological Investigation s 19% snížením rizika vzniku hypotyreózy.

K hypotyreóze přispívá nedostatek draslíku v poměru k nadbytku vápníku. Stává se, že výsledky krevního rozboru ukazují, že štítná žláza funguje správně, zatímco vychýlený poměr vápníku a draslíku ukazuje na nedostatečnou nebo zvýšenou funkci této žlázy.

Nápomocné mohou být myrtové, levandulové nebo hřebíčkové esenciální oleje aplikované na krk v oblasti štítné žlázy. Fyzicky můžete štítnou žlázu podpořit jejím protažením a uvolněním v jógové pozici velblouda.

Uštrásana - pozice velblouda. Zdroj: Madison Lavern, Unsplash

Buďte šetrní ke svému žaludku a střevům. Odstraňte ze svého jídelníčku potraviny dráždící nervy a trávení - přidáváný cukr, uměle přidávanou fruktózu, velké množství fruktózy, sorbitolu nebo mannitolu, škroby, kofein, cigarety, alkohol, fermenty obsahující dráždivý a silně dehydratující alkohol (i v menších nebo zbytkových množstvích), obdobně octy, hořčici a ostré koření. Zkuste vynechat lepek a mléčné výrobky (typicky působící autoimunitní potíže), potraviny oslabující mikrobiom. Doplňujte živiny jejich přirozenými zdroji. Vyvarujte se potravin s konzervanty aj. chemikáliemi, potravin s antinutrienty, detoxikujte domácnost a dbejte na pravidelnou fyzickou aktivitu a na dostatečný spánek. A stres a obavy pusťte k vodě. Vše volně komunikujte a buďte přitom k sobě moc laskaví - užívejte života.

Přeju Vám hodně sil a tepelné pohody. O vlastní zkušenosti s podporou štítné žlázy se můžete podělit v komentářích. Pokud se vám článek líbil, sdílejte ho. Pomůžete tak dalším lidem.

Informace na tomto blogu a jakýkoli odkazovaný materiál slouží pouze pro obecné informační účely. Tyto informace nemohou být náhradou za odbornou zdravotní nebo lékařskou radu či léčbu, ani by se na ně nemělo spoléhat při diagnostice, prevenci nebo léčbě jakéhokoli zdravotního stavu. Poraďte se s licencovaným lékařem dříve, než změníte užívání jakýchkoliv léků, léčbu nebo péči nebo než začnete s jakoukoli dietou, cvičením nebo užíváním doplňků stravy. Nejsem licencovaným lékařem nebo poskytovatelem zdravotní péče. Není zaručeno, že obsah blogu nebo odkazované materiály jsou správné, úplné nebo aktuální.